Publikace o Staroměstsku a okolí

Bývalý kronikář a učitel dějepisu Václav Černý poutavě vypráví o historických událostech Staroměstska od první písemné zmínky v roce 1325 do 20. století. Kniha je doplněna obrazovým materiálem. 

Vzpomínky třiceti tří lidí z období 2. světové války, komunismu, sovětské okupace… Jde o jedinečné lidské osudy, je to kniha o zapomenutých hrdinech, o lidech, kteří se báli, nacházeli a ztráceli sílu, obětovali se za to, co si dnes tolik užíváme – svobodu. Příběhy vychází z autentických výpovědí pamětníků, které navazují na projekt občanského sdružení Post Bellum. Kniha je volným pokračováním úspěšné knihy „Přežili svou dobu“. Kniha obsahuje dokumentační fotografie. 

Osudy lidí z Jesenicka, Javornicka, Vidnavska, Žulovska a Šumperska 1938-1989.  Vzpomínky jednačtyřiceti pamětníků z Jesenicka a Šumperska z období 2. světové války, komunismu, sovětské okupace… Příběhy, které si přečtete, jsou kruté, o smrti, strachu, bolesti, ale také o odvaze, vzdoru a statečnosti. Příběhy vychází z autentických výpovědí pamětníků, které navazují na projekt občanského sdružení Post Bellum. Kniha je volným pokračováním úspěšných knih Zapomenutí 
svědkové“ a „Přežili svou dobu“. Kniha obsahuje dokumentační fotografie.

Osudy lidí z Jesenicka, Šumperska, Javornicka, Zábřežska, Vidnavska, Mohelnicka a Zlatohorska 1938 – 1989. Vzpomínky padesátidevíti pamětníků ze severní Moravy z období 2. světové války, sovětské okupace, komunismu… Příběhy, které si přečtete, jsou kruté, o smrti, strachu, bolesti, ale také o odvaze, vzdoru a statečnosti. Příběhy vychází z autentických výpovědí pamětníků, které navazují na projekt občanského sdružení Post Bellum. Kniha je dalším pokračováním úspěšných knih „Přežili svou dobu“, „Zapomenutí svědkové“, a „Vzpomínky zůstaly“. Kniha obsahuje bohatý fotodokumentační materiál. 

Rok 1881 představuje pouze jeden mezník spojený s organizovanou turistikou v Jeseníkách. K němu ovšem vedla dlouhá cesta, při níž musel člověk nejprve nalézt v horách a v potulování se po nich zalíbení. Věc, která nám dnes připadá zcela normální, prodělala během staletí řadu proměn a zvratů. Jak a kdy tedy došlo k proměně estetického vnímání od zatracovaných a přehlížených hor až po vysoce oceňovanou a vyhledávanou horskou krajinu? A co způsobilo, že se horské turistice začal věnovat stále větší okruh společnosti? Jak vše uvedené probíhalo v Jeseníkách a přilehlých pohořích? A podle čeho se vlastně první cestovatelé v jesenických horách pohybovali? Odpovědi naleznete na výstavě a zejména v objemné knize o 576 stranách, doprovázené bohatým obrazovým materiálem i soupisem jesenických turistických map a bedekrů do roku 1945. 

Knihy obsahují méně známé historické zajímavosti napříč staletími ze Šumperska, tedy oblasti, která v polovině 19. století územně zahrnovala okresy Šumperk, Staré Město a Vízmberk (dnes Loučná nad Desnou).  Knihy jsou bohatě vybaveny dokumentačním a obrazovým materiálem. 

Kniha obsahuje zápisky folkloristky Anežky Šulové věnované každodennímu životu a lidovým zvykům v oblasti severozápadní Moravy během 2. poloviny 19. století. 

Pět mužů. Jejich osudy poznamenaly historii Šumperska v předbělohorské době. V období náboženské tolerance i sílící konfesionální nesnášenlivosti vtiskli životu na severozápadní Moravě pečeť své osobitosti. Svárlivý Fridrich Odkolek, jeho nástupce Jan, zavražděný na temenické tvrzi, a další z Odkolků, bratranec Jan, jenž nakonec našel útočiště v emigraci. Na rozdíl od vymyšlených příběhů se zakládají dramatické i obyčejné životní cesty hrdinů této knihy na archivním bádání a studiu odborné literatury. Žádná fikce, ale pohled do života šlechty a poddaných v době, kdy se starý svět a jeho hodnoty hroutily a nové se rodilo. 

Zaniklé osady na Jesenicku představuje kniha Zmizelé Jesenicko. První díl publikace z pera Pavla Macháčka se věnuje necelé dvacítce osad zcela zaniklých po druhé světové válce. Jedná se o sídla, která se rozkládala převážně na Javornicku podél státní hranice v Rychlebských horách či žulovské pahorkatině. 

Hrubý Jeseník je pozoruhodným horským pásmem na pomezí Moravy a Slezska. Jsou to hory, jak se patří, vysoké, drsné a zachmuřené, ale i krásné a vyzývavé. Příroda je zde divoká a půvabná zároveň, od horských luk, přes hluboké lesy, až po údolí se stříbropěnnými bystřinami. Najdete zde tichá rašeliniště i hrozivá skalní bradla, obestřená legendami o čarodějnicích a čertech. Je to však i pohoří protkané historií lidského rodu. Dávné hornické osady, vesnice i města pamatující čilý ruch obchodu, krásné zámky i rozpadající se hrady loupeživých hejtmanů. Nechybí ani poutní místa, kam lidé chodili prosit o spásu duše své i svých bližních. 

Jsou to však také hory, které do jisté míry ztratily paměť. Jen málo rodin považuje Jeseníky za domov déle než dvě generace a mnoho místních svůj vztah ke zdejší krajině stále ještě hledá. Toulat se Hrubým Jeseníkem je snadné. Poznat jej však smí jen ten, kdo nelituje sil a obětí. Mnohokrát promokne na kost, propadne se do hlubokého sněhu a tvář mu ošlehá vítr plný mrazivých jehliček. V létě mu čelo sežehne nemilosrdné slunce a žízeň vypálí hrdlo do sucha. Musí chodit s otevřenýma očima a všemi smysly vnímat to, co nám zde předkové zanechali. Pak možná mocný Praděd dovolí, aby se poodhalila mlžná záclona a on spatří vše, co hory skrývají. A o tom je i tato kniha. Není to turistický průvodce, ale pozvánka k poznávání kraje, který je tajemný a krásný zároveň. 

Kniha je určena široké veřejnosti, pro přírodovědce, ale i pro vyhraněné specialisty k vysvětlení záhad a otevřených otázek v přírodě a kolem ní z oblasti kraje mnoha tváří Jeseníků, od vidnavské nížiny přes Praděd a Dlouhé stráně až k moravičanským jezerům a maletinským lomům. Kniha je bohatě vybavena dokumentačním a obrazovým materiálem. 

Unikátním dokladem o tom, kolik úsilí stálo takové dobytí Pradědu turisty v 19. století, je text Jana Havelky, který dobývání Pradědu popsal v knize Cesty po Moravě, vydané v roce 1883. Líčení dobrodružné výpravy skupiny středoškolských profesorů z Olomouce a jejich žáků si nic nezadá s popisem současné expedice do hodně vzdálených krajin. K textu a reáliím doby patří i původní český jazyk, proto cestopis uvádíme v originálním znění. Jak tomu bylo dřív? Co všechno museli absolvovat poutníci, kteří se rozhodli nejvyšší moravskou horu Praděd dobýt někdy před 150 lety? Na to určitě odpoví tento poutavě napsaný cestopis. 

Prostřednictvím historických pohlednic a fotografií kniha zachycuje původní stavby na horách, později přebudované na ubytovny pro první návštěvníky Jeseníků až po dnešní horské chaty. Postupně se čtenář seznámí s horskými chatami na Skřítku, Rabštejně, Alfrédovou chatou, Jelení studánkou, Františkovou myslivnou, Ovčárnou, Barborkou, Kurzovní, na Pradědu, Švýcárnou, chatami na Červenohorském sedle, Vřesovou Studánkou, Šerákem, Ramzovou, chatou na Zlatém chlumu a Biskupské kupě. 

Kniha zobrazuje s doprovodným textem na 250 pohlednicích a fotografiích z konce 19. století a počátku 20. století výchozí místa na pohoří Králický Sněžník od Starého Města pod Sněžníkem až po Králíky, dnes už převážně zaniklé horské chaty, pramen Moravy, bývalou rozhlednu na vrcholu a pohraniční opevnění v okolí Králické Sněžníku. 

Horská chata Paprsek se nachází v Rychlebských horách v severoz. části Moravy a s celým areálem patří k nejvyhledávanějším místům letní a zimní turistiky v ČR. Pomocí starých pohlednic a fotografií kniha zobrazuje výchozí místa k Paprsku – Staré Město, Malé Vrbno, Adamov, Velké Vrbno, Kunčice, Brannou, Ostružnou, Ramzovou, Petříkov a proměny samotné chaty až po současnost. Průvodní text seznamuje čtenáře s historií jednotlivých obcí a chaty Paprsek. 

Další kniha populární edice mapuje turisticky oblíbenou a přírodovědně bohatou oblast Moravy. Nejvyšší moravské pohoří bylo vždy v zájmu vydavatelů pohlednic, a zvláště jejich tvorba z let 1900–1920 tvoří jádro knihy. Díky pohlednicím, které jsou v mnohém objevné i pro místní obyvatele, vstoupíme do zašlých časů hor, na hlavní vrcholy s rozhlednami a horskými boudami, do údolí s vodopády a říčkami, do prostředí lázní Jeseník či Karlovy Studánky atd. V souboru 300 nejzajímavějších pohlednic, vybraných z osmi sbírek, nechybí podhorská města Šumperk, Vrbno pod Pradědem, ani Zlaté hory, Rychlebské hory a Králický Sněžník. 

Padesát pět pohádek z oblasti Králického Sněžníku a přilehlého blízkého či vzdálenějšího okolí, kde vládne rukou spravedlivou Krulišák stejně tak, jak Krakonoš v Krkonoších a princezna Kačenka v Orlických horách. Se svými pomocníky pomáhá hodným a poctivým lidem – poutníkům procházejících krajem a hlavně místním v jejich nelehkém a tvrdém životě. Proto i tady se snaží vítězit dobro nad zlem, zlomyslností a chamtivostí. Jak se mu v jeho počínání daří, posuďte sami. 

Tajemné, opuštěné, krásné. Takovými slovy popisuje Karel Jedonek Rychlebské hory. Nejsevernější pohoří českého Slezska má prochozené jak své boty. Toulával se jím, když chodíval pěšky z Ramzové za svým kamarádem do Vidnavy. 
Rychlebské hory jej inspirovaly k sepsání knížky pohádek a pověstí z tohoto kraje. Ve své publikaci sebral pět pověstí, k nim doplnil dalších sedm příběhů pro děti, jichž je sám autorem. 

Čtenáři se tak v knížce Karla Jedonka dočtou o vidnavském balvanu, zámku Jánský vrch, Venušáncích z Venušiných misek, porodní bábě z Uhelné nebo o hradu Rychleby. 

Pověsti ze severní Moravy. Z autorčiných rukopisů vybrala, uspořádala, převyprávěla a poznámku napsala Eva Kilianová.

Tajemné Rychlebské hory. Kraj hlubokých údolí, průzračných potoků, starých hradů, zaniklých vesnic a v podzemí ukrytého nezměrného bohatství. Kraj, kudy kráčela historie, i země, na kterou se zapomnělo. Jmenují se podle stejného města, ale jejich název zní jinak v Polsku a jinak v Česku. Ani mnozí místní netuší, kde hřebeny Rychlebských hor začínají a kde končí. Najdeme v nich kouty opuštěné a zapomenuté Bohem i lidmi, stejně jako místa, kde kypí život a voda uzdravuje tisíce lázeňských hostů. Je to prostě pohoří plné rozporů.

Snad je tím vinna historie, která dala tomuto kraji poznat bohatství obsažené ve zlatě a dalších nerostech ukrytých v podzemí či v obchodu a výrobě. Poskytla mu vzdělanost, kulturu i krásnou architekturu. Pak však tento kraj rozdělila a uvrhla ho do chudoby i zapomnění. A aby toho nebylo dost, nakonec odsud odvedla i lidi, kteří tyto hory osídlovali, dobývali i chránili. Přivedla na obě strany hranice nové osadníky, jenže ti mnohdy nevěděli, co si s nově nabytým domovem počít. Zanikly vesničky, které dávaly zdejšímu kraji pestrost, zůstaly jen nezhojené rány v krajině. Ani turisté se do Rychlebských hor v poválečných letech příliš nehrnuli. Byl to kraj osamělých trampů, milovníků samoty a podivínů. I díky tomu si Rychlebské hory uchovaly nedotčenost a do jisté míry nádech divočiny. Vše se mění, i tyto hory. Stále více lidí touží po klidu, takže ten se zde stává stále vzácnější komoditou. Lidé z obou stran hranice opět objevují půvab zdejší krajiny a vzájemnou spolupráci. Rychlebské hory přestávají být kopečky na konci světa a stále více se stávají krajem uprostřed Evropy. A také domovem pro generaci lidí, kteří sice nemají kořeny v tomto kraji zarostlé tak hluboko jako staré rychlebské buky, ale kořínky pomalu zapouštějí a začínají být novodobými pravými „Rychlebáky“. Tato kniha je jak pohledem do minulosti Rychlebských hor, tak nahlédnutím do jejich možné budoucnosti, a to očima autora, který těmto horám věnoval své srdce.

Zábřežsko vždy bývalo krajem na pomezí. Rozkládalo se na pomyslné i faktické hranici Čech a Moravy, na rozhraní podhůří Jeseníků a Hané, na předělu německého jazykového ostrova Hřebečska, českého osídlení severozápadní Moravy a sudetoněmeckého pohraničí. Střetávala se tady kultura, zvyky i životní styl obyvatel úrodných rovin, kopcovitého podhůří i horských planin. Nebyl to kraj bohatý, ale ani úplně chudý. Lidé zde žili, jak mohli. Za staletí dokázali vybudovat nejen mnoho pozoruhodných památek, ale také osobitou kulturu, zvyky, obyčeje a slovesnost, kde se mísí vlivy české i německé. A právě rozmanitost zdejší krajiny, stavebních stylů, folkloru i naturelu místních obyvatel je největší předností Zábřežska. Kdo čeká, že bude zdejší krajinou ohromen, patrně odjede zklamán. Čeká-li však poutník okouzlení, bezpochyby jej najde. Nechybí rozkvetlé horské louky, smrkové lesy plné mechovitých balvanů, doubravy ukrývající v trávě lesní květenu i lužní lesy plné blatouchů, bledulí či medvědího česneku. Najdete zde vesničky jako malované i města a městečka plná historických zákoutí. Zábřežsko je kraj, kde se patrně nebudete prodírat davy turistů. O to více si ale užijete túru po horské hřebenovce nebo pohodový výlet rovinatým říčním údolím. Jsou zde sjezdovky i běžkařské trasy, značené turistické stezky i cyklotrasy. Kdo se rád toulá, určitě využije stovky polních a lesních cest a pěšin, které lákají k objevování tajemných zákoutí, jež vás chytnou za srdce. Možná potkáte fajrmóny, víly, hastrmany a další havěť zdejších bájí. Z mlhy se vynoří dávné příběhy které přispívají k jedinečnému geniu loci tohoto malebného kraje. Tato kniha není turistickým průvodcem. Je spíše pozvánkou a vyznáním části Moravy, do které pokud vás jednou okouzlí, zůstanete zamilováni až do konce života.

Unikátní obrazová encyklopedie s velkoformátovou koláží historických fotografií ve velikosti B4 (26x35) se zabývá Jeseníky a jejich severním podhůřím (Hrubý Jeseník, Zlatohorská pahorkatina, Góry Opawskie). Zaměřena je na unikátnost obrazového materiálu a čtivost doprovodného textu. Kniha je určena celému spektru čtenářů. Rozsah je 50 kapitol na 140 stranách.

Do projektu je zapojena řada sběratelů historických pohlednic a fotografií z celé Moravy - Rudolf Dybowicz (Opava), Jiří Heyer (Polička), Zdeněk Smítal (Zlaté Hory) a další, bez jejichž přispění by kniha v dané kvalitě nemohla vzniknout.

Wolf Waldheim v roce 1926 napsal divadelní hru Waldröslein (Lesní růžička), která měla u místních obyvatel velký úspěch. Premiéra se odehrála v neděli 14. listopadu 1926. Inscenace byla v následujících letech zpracována do knižní podoby jako román psaný v německém jazyce, který popisuje poutavý příběh rodiny obývající salaš v Ráji, místě na hranicích Rakouska-Uherska s Pruskem. Toto místo je podle pověsti prokleté a každému, kdo se zde usadí, přinese jenom smůlu.
Tento krásný německý příběh přeložila Lenka Schindlerová. Knihu doplňují zajímavé černobílé fotografie Lukáše Horkého.

Z románů doporučujeme knihy Urlich a Fanka německé autorky Margarete Friebelung (Margarete Kunz) – popisují počátky osídlení a tvrdý život na kopci Urlich (Javořina) nad Novou Seninkou. K zapůjčení jsou v knihovně ve Starém Městě.  V současné době se připravuje vydání knihy Ochránce vlasti od stejné autorky.