Památky ve Starém Městě

Mimořádně cenná, památkově chráněná pozdně renesanční budova postavená v roce 1619 stavebními mistry Adamem Handkem a Antoniem Thomou. Podle legendy nechala radnici i okolní domy na náměstí  postavit Eliška Petřvaldská, dcera majitele panství Jana Petřvaldského. Jejich erb spolu s městským znakem je umístěn na věži.

Funkce věže byla určitě strážní. Staré Město vzniklo na staré obchodní stezce vedoucí z Moravy Kladským průsmykem do Slezska. Nemělo hradby, a tak potřebovalo nutnou ochranu. Vzhled radnice není původní, v letech 1725 a 1825 vyhořela, následně byla opravena.  Věž je vysoká 35 m, na zdi je umístěn znak rodu Petřvaldských a městský znak – horník s medvědem. V přízemí se nachází TIC, v 1. patře kanceláře MěÚ, následuje věžní schodiště, nad ním hodinový stroj (dnes elektronický, dřív mechanický) a nad ním malá místnost, která mohla sloužit jako místnost pro strážného věže, i když žádné písemné záznamy o něm nejsou.

Navštivte vyhlídku na radniční věži!

Provozní doba – otevírací doba TIC.

Vstupné: 25,- Kč/osoba (děti do 6 let zdarma).

Senioři 50 % sleva na seniorpas + záloha 100,- Kč na čip. kartu. Vstupenky se prodávají v TIC.

Památkově chráněné klasicistní sousoší s barokními prvky z roku 1829 zhotovil sochař Prix z Králik z maletínského pískovce. Na oblacích sedí vlevo postava Boha Otce, vpravo sedící Syn, zahalený bederní rouškou, uprostřed u jejich nohou je holubice a nad ní zeměkoule, z níž vyrůstá velký kříž, který přidržuje Otec se Synem. Hlavy Trojice zdobí kovové pozlacené svatozáře.

Památkově chráněné barokní sousoší z r. 1780 zhotovené z maletínského pískovce. Je vysoké 3,5 m. Svatou rodinu tvoří Panna Maria s Ježíškem na klíně, před ní stojí Jan Křtitel oděný do bederní roušky, s kovovým křížkem v levé ruce, pravou vztahuje k Ježíškově levici. Na přední straně dříku je volutami zdobená kartuše se znakem města

Památkově chráněná stavba. První kostel stál ve Starém Městě již v r. 1350, ale nejspíš byl zničen za husitských válek, pravděpodobně v r. 1428, kdy tudy táhlo vojsko Prokopa Holého. Další zprávy jsou ze 16. století, byl to kostel evangelický, ale nejspíš stál na jiném místě. Eliška Petřvaldská nechala postavit v roce 1618 dnešní katolický kostel, který zasvětila sv. Anně, matce Marie. Předpokládaným stavitelem byl Antonio Thoma, který o rok později postavil radnici.

Vstupní brána a obě boční kaple (Olivová hora a Trním korunování P. Ježíše,) pocházejí z 19. století.

Kostelní věž – výška 48,5 m, počátek stavby rok 1657, konec 1662 (osazení makovice), stavitelem byl losinský mistr Eberhart

- kříž na vrcholu zhotoven v železné huti v Rejhoticích (vízmberské panství) a je původní

Hodiny pochází z roku 1907

- ciferníky mají průměr 180 cm

- stroj v minulosti mechanický, vyžadoval tedy každodenní ruční natahování

Interiér se měnil v čase. Nejcennější součástí hlavního oltáře bylo sousoší Svaté rodiny, kterou tvořili sv. Anna s Ježíškem na klíně a vlevo stojící Panna Maria. Sousoší se ale nedochovalo.

Zvony – podle farní kroniky byly tři zdejší zvony za první světové války shozeny z věže a odvezeny do Německa pro výrobu zbraní (tzv. zrekvírovány). Místní němečtí občané se s nimi loučili jako s přáteli. Čtyři roky po skončení první světové války si staroměstští občané pořídili zvony nové. V další válce je ale potkal stejný osud. Teprve v roce 2000 se do Starého Města zvony vrátily. Zvon Panna Maria váží 220 kg a zvon sv. Edit Stein 345 kg.

Varhany – r. 1685 zde postavil za 230 zlatých jednomanuálové varhany Simon Halbich. Ale už před tímto datem se v kostele používal tzv. pozitiv, malý klávesový nástroj bez pedálu. Významnou generací varhaníků byli Welzelové z Králik. V r. 1784 zde Karel Welzel instaloval největší varhany, co tu kdy byly.

Bydlela v ní podnikatelská rodina Buhlů.

Sluneční hodiny v parku u pošty
Slavnostně odhaleny během Anenské pouti v roce 2018. Autorkou je paní Jana Ptáčková.