P

arní kostel byl vystavěn v letech 1612–1614 a je situován v úrovni náměstí, oproti branenskému zámku je položen poněkud na vyšším místě. To si nemohli předbělohorští stavitelé vybrat lépe, a tak stavba vévodí celé okolní krajině. Průčelí orientované k jihozápadu se vypíná nad hlubokou úboční brázdou Brusného potoka. Zvýrazňuje je představená hranolová věž.

Kostel byl vybudován v nadmořské výšce 642 m na terénním výstupku, obehnaném ze dvou stran dlouhou kamennou zdí. Obdivuhodná je zvláště poloha věže téměř na samém okraji značného srázu, zabezpečeného zmíněnou zdí, avšak dosahující zde již velké výšky (10 m). Pro dobu stavby byla to velká odvaha, takto umístit obrovskou hmotu věže o výšce 59 m, o to více, že nebyla známa únosnost podle statického výpočtu.

Kamenná masívní stavba kostela je jednolodní s trojbokým závěrem se sakristií na evangelijní straně. Její mohutnost i výšku zvýrazňují zvenku silné opěrné pilíře. Na věži se sedmi podlažími jsou umístěny věžní hodiny pod cibulovitou bání, ukončenou lucernou a makovicí.

Kostelní loď je zaklenuta valenou klenbou s lunetami. Pozoruhodná je vnitřní galerie podél všech stěn, vyjma presbyteria. Její podklenutí je neseno toskánskými sloupy téhož typu jako zámecké arkády. Na ni také spočívá kruchta.

Hlavní vstup je podvěžím. Je opatřen krásným edikulovaným portálem. Ten nese kamennou desku s vyrytým nápisem, přerušenou uprostřed dvěma erby. Levý přísluší pánům z Vrbna (lilie) a druhý Žerotínům (lev). V nápise, vyvedeném latinsky, je cenné vročení.

Původně byl kostel postaven pro potřebu evangelíků a zasvěcen Zmrtvýchvstání Krista, katolicky byl upraven a přesvěcen v roce 1743. Rozsáhlé stavební úpravy si vyžádal po požárech v letech 1852 a 1906.

Tato stará církevní stavba se vyznačuje moravskou pozdně renesanční architekturou a je velmi významnou stavební památkou. V roce 1994 byly zahájeny velké opravy v době působení duchovního správce P.  Julia Žvaka.

Pro úplnost budiž připojen text pamětního nápisu podle řádků:
JEHOVAE TRIVNI OM SACRVM POSTERIS SVBDITIS PIIS QUIBVS
PARATVM AEDIFICIVM HOC ORATORIVM HYNEK ET BERNHARD BARONESA
WIRBEN ET FREVDENTHAL ET GERMANI FRATRES CONSECRAVERE
GELIQVERE 1·6·1·4 ANNO CHRISTI

Z uvedeného vyplývá, že kostel – modlitebnu dali postavit páni z Vrbna a Bruntálu, vlastní bratři Hynek a Bernard, a dále, kdy byl dokončen. Druhý z nich zemřel v roce 1613. Hynek následoval o čtyři roky později. Byl zetěm známého Karla staršího ze Žerotína. Měl totiž za manželku jednu za dvou jeho dcer Bohunku. To vysvětluje použití druhého zmíněného erbu.

Nevelké prostranství kostela má jednu zajímavou zvláštnost. Je totiž propojeno nadzemní krátkou spojovací chodbou s blízkou farou z roku 1784. Je nesena dvěma zaklenutými oblouky, z nichž jedním vede původní vstupní bránou stará přístupová cesta na náměstí. Ve farní budově končí chodba, krytá stříškou, ve druhém podlaží.

Fara je samostaný dům s valbovou střechou, opatřený menším nádvorním příslušenstvím. Stropy má v přízemí zaklenuté, v patře jsou ploché. Vyznačuje se klasicistní architekturou. Je památkově rovněž chráněna.

V areálu kostela najdeme ještě sousoší Piety z roku 1663 a sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1733.